Otevírací doba
Pohřebiště jsou přístupná denně, a to v období:
- od 1. dubna do 2. listopadu od 7 do 20 hodin
- od 3. listopadu do 31. března od 7 do 17 hodin
Mimo tuto dobu jsou areály uzamčeny.
Dokumenty
Ke stažení:
Ústřední hřbitov Jihlava
V ose za kaplí se nachází tzv. rondo s 23 náhrobky v netradičním dvouřadém půlkruhovém uspořádání. Ucelený soubor tvoří převážně neoklasicistní, neogotické a novodobé náhrobky. V západní části se rozkládá pietně upravené kruhové pohřebiště obětí 1. světové války dokončené v roce 1928. Celkem 263 jednoduchých malých náhrobků se rozkládá v několika soustředných kruzích kolem centrální kamenné mohyly. V těsném sousedství se nachází v 70. letech vybudované pohřebiště 409 vojáků Rudé armády padlých v regionu za 2. světové války rozprostírající se kolem centrálního pomníku. V 90. letech 20. století došlo k rozšíření o hroby německých vojáků padlých ve 2. světové válce. Německý hřbitov s 249 vojáky se rozkládá kolem centrálního dřevěného kříže.
Na tvorbě hřbitovní architektury, která je dokladem kvalitní kamenické práce a zdejšího bohatství jihlavského obyvatelstva, se podíleli mnozí významní sochaři a kamenické firmy, např. firma Adolfa Loose staršího, Johanna Eduarda Tomoly, ale i místní kameníci regionálního významu Conrád Weigner a jeho syn. Na ústředním hřbitově se mimo jiných nachází i hroby významných osobností a čestných občanů Jihlavy. Díky historickému vývoji, kdy do roku 1945 tvořila Jihlava se svým okolím druhou největší německou jazykovou enklávu na území českých zemí, je zde pohřbeno také velké množství německých občanů.
Ústřední hřbitov je kulturní památkou zapsanou v ÚSKP pod reg. č. 32881/7-4904-hřbitov.
Ústřední hřbitov je největší a nejvýznamnější hřbitov v Jihlavě. Nachází se v západní části města, na ulici Žižkova. Kaple slouží jako obřadní síň s kapacitou 100 smutečních hostů.
Hřbitov Kalvárie
Významným místem býval vždy Kalvari Berg, dnes Kalvárie. Kopec, na jehož vrcholku byl postaven nejdřív kříž, později kaple Božího hrobu. Cestu na Kalvárii lemovalo sedm soch vyjadřujících tajemství bolestného růžence. Jejich dárcem byl bývalý jezuita P. Filip Faschang, pozdější profesor na jihlavském latinském gymnáziu, a jejich tvůrcem jihlavský sochař Jan Václav Prchal. Významné slavnosti svěcení se ujal v květnu roku 1792 sám děkan Milo Nepomuk Grűn od sv. Jakuba.
Svěcení nově vybudovaného hřbitova, který si obec vymohla na krajském hejtmanství nejen pro sebe, ale také pro sousední Hruškové Dvory, Henčov a Měšín, proběhlo 25. září 1870 za asistence P. Kornela Kőpla ze svatojakubské fary. Později, když došlo k rozšíření těžby kamene při západní straně kopce, byla kaple roku 1926 odsvěcena, vyklizena a prodána v dražbě. K přemístění Prchalových soch ke kostelu sv. Jana Křtitele došlo až v roce 1928.
Urnový háj
Urnový háj se nachází v areálu jihlavského krematoria. Součástí pohřebiště je také vsypová a rozptylová loučka.
